Lídři EU kritizují Polsko za útoky na právní stát, Babiš však mlčí. Chování Polska přitom dopadá na ČR

ANDREJ BABIŠ (ANO) / Autor: Lucie Bartoš – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=98177196
ANDREJ BABIŠ (ANO) / Autor: Lucie Bartoš – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=98177196

Polsko zpochybňuje nadřazenost evropského práva a s ním i některé rozsudky Soudního dvora EU, které jsou podle něj v rozporu s polským právním řádem. Právě za to čelí polský premiér Mateusz Morawiecki ostré kritice od svých evropských protějšků. Český premiér se však k ostatním nepřipojil a věc nekomentuje. Polská nevole řídit se Soudním dvorem EU přitom dopadá právě na české občany.


PUBLICISTIKA | ZDROJ: EURACTIV | AUTOR: ANETA ZACHOVÁ | DATUM: 21.10.2021


Řeč je o sporu kolem hnědouhelného dolu Turów. Soudní dvůr EU nařídil Polsku v rámci předběžného opatření okamžitě pozastavit těžbu, Varšava se však rozhodla verdikt nerespektovat a těží dál. Ke změně názoru ji zatím nepřimělo ani penále ve výši 500 tisíc eur za každý den nerespektování opatření ode dne jeho vyhlášení, tedy od 21. května 2021. Polsko zatím žádné penále neplatí, přestože by tak již mělo činit. České obce nacházející se v blízkosti dolu přitom nadále trpí nedostatkem vody.

Český premiér Andrej Babiš přesto zůstává potichu a Polsko nijak nekritizuje. Právě probíhající summit Evropské rady v Bruselu přitom polský právní stát zařadil do programu.

„Nevidím žádnou souvislost mezi Turówem a tímto problémem. Je to záležitost Polska a já k tomu rozhodně nebudu vystupovat,“ uvedl premiér před odletem do Bruselu.

Babiš zároveň nehodlá summit využít k tomu, aby s Mateuszem Morawieckým záležitost prodiskutoval. „Nemám v úmyslu o tom jednat,“ uvedl Babiš s tím, že pokud by se ho polský premiér pokusil oslovit, předal by mu oficiální české stanovisko. Česká strana má dlouhodobě za to, že řešením sporu je dohoda, která zajistí českým obcím kompenzace a ochranu před úbytkem vody a znečištěním. Dohoda je již téměř hotová, země se ale nemohou shodnout na její platnosti. Podle Česka by měla platit alespoň do roku 2049, a nikoliv jen na dva roky, jak požaduje Polsko.

Ostatní premiéři přitom kritikou polského přístupu k evropskému právu rozhodně nešetří. Polsko překročilo červenou linii například podle belgického premiéra Alexandera De Croo. „Je škoda, že nad tím musíme trávit čas, ale tuhle diskusi musíme mít,“ prohlásil před jednáním Evropské rady. „Pokud chcete být členem klubu, musíte respektovat pravidla,“ dodal belgický premiér.

Jeho nizozemský kolega Mark Rutte se kloní k tomu, aby bylo Polsko odstřiženo od podpory z evropského fondu obnovy do doby, než se začne právo EU plně respektovat.

Merkelová volí opatrná slova

Smířlivější tón naopak nasadila dosluhující německá kancléřka Angela Merkelová, podle které budou lídři debatovat o spuštění dalšího řízení proti Polsku. „Musíme najít způsob, jak být opět jednotní, protože záplava žalob u Soudního dvora EU není řešením,“ prohlásila kancléřka. Na stranu Polska se pak postavil i maďarský premiér Viktor Orbán, který je pro Morawieckého tradičním spojencem. Podle něj se EU snaží okleštit práva národních parlamentů a vlád.

Sám Morawiecki má za to, že Polsko žádný problém s právním státem nemá.

„Nevidíme žádný rozdíl mezi námi a dalšími členskými státy. Jsme věrní právnímu státu stejně jako ostatní a stejně jako instituce EU,“ prohlásil Morawiecki.

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*