V Evropské unii je to poprvé, co nějaký stát dostal takovou pokutu. Polsko má každý den těžby v hnědouhelném dole Turów zaplatit skoro 13 milionů korun. Důl leží nedaleko českého území, kde podle Prahy způsobuje ekologické škody. Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) sankce potvrzují, že Česko je v právu. „Pro Poláky budou motivací se domluvit,“ věří.
PUBLICISTIKA | ZDROJ: AKTUÁLNĚ.CZ | AUTOR: HELENA TRUCHLÁ | DATUM: 22.09.2021
Jenže to vůbec není jisté. „Češi chtějí nejen peníze, ale také celou řadu jiných ústupků, které se v budoucnu mohou ukázat jako nákladné,“ cituje například polský deník Gazeta Prawna nejmenovaný zdroj blízký vyjednávání. Podle listu proto Polsko zvažuje, že dokud v případu nepadne finální verdikt, nezaplatí ani euro. Kromě toho navíc hrozí, že odejde od rozhovorů s českou stranou, v jejichž úspěch věří Brabec.
Pokutu Polsku v pondělí vyměřil evropský soudní dvůr. K němu se případ dostal poté, co Česko podalo na Polsko žalobu – argumentuje, že Varšava o prodloužení těžby hnědého uhlí v bezprostřední blízkosti české hranice rozhodla, aniž by správně vyhodnotila dopady na životní prostředí. V červnu se pak paralelně rozeběhla jednání expertních skupin obou států, které hledají mimosoudní řešení.
Soud mezitím Varšavě nařídil s těžbou přestat, dokud nerozhodne o žalobě. To ale polská vláda odmítla udělat, a tak přišly na řadu sankce. Poprvé v historii Evropské unie.
Zástupci české strany pokutu přivítali. „Je to jednoznačně úspěch, těch skoro 13 milionů denně je velmi citelná částka,“ řekl pro Aktuálně.cz ministr Brabec. Podle něj polská strana trvale avizuje ochotu dohodnout se bez soudu.
Jestli tomu tak bude i po vyměření pokuty, se ukáže v pátek, kdy se koná další kolo jednání. Náměstek Brabcova resortu Vladislav Smrž připouští, že Poláci mohou také nakonec couvnout. „My jsme rádi, že nám soud dal za pravdu, ale je těžko odhadnutelné, co to s jejich vůlí k dohodě udělá,“ míní.
Podle informací deníku Aktuálně.cz už polská strana souhlasila s několika ústupky v obsahu smlouvy. Přistoupila například na to, že provozovatel dolu, polský státní koncern PGE, zpřesní měření vody v okolních vrtech. Tím by česká strana dostala možnost dohlížet na to, zda skutečně funguje podzemní bariéra, kterou tu těžaři staví. Jejím účelem je bránit odtékání vody z českého území do hluboké důlní jámy, ke kterému podle českých hydrologů a geologů kvůli těžbě dochází.
O tom, zda bude podzemní stěna jako zábrana stačit, experti pochybují. Podle PGE ale právě probíhá hodnocení její funkčnosti. „V závislosti na výsledcích… budou přijata další rozhodnutí, včetně těch, která se týkají dalších vrtů,“ sdělila mluvčí koncernu Sandra Apanasioneková.
Sporná ve vyjednáváních naopak zůstává otázka sankcí za případné porušení budoucí smlouvy – pojistka, že když Česko po uzavření dohody stáhne evropskou žalobu, dodrží Poláci to, co mají.
Česko podle informací Aktuálně.cz navrhuje, aby v případě porušení existovaly dvě varianty. Pokud se obě strany shodnou, že něco nebylo dodrženo, zaplatí se sankce. Pokud se neshodnou, měl by přijít ke slovu nezávislý arbitr – a Česko by si přálo, aby jím byl právě evropský soudní dvůr. Jenže zapojení jakýchkoliv unijních institucí Polsko trvale odmítá.
Polsko může přijít o dotace
Nyní je otázkou, jestli Polsko milionovou pokutu zaplatí. „Pokud to neudělá, Evropská komise má možnost snížit platby určené k odeslání do Polska,“ vysvětluje Balász Lehoczki, mluvčí soudu. Připouští přitom, že až tak daleko spory s EU v žádné členské zemi zatím nedošly.
Pokuta 13 milionů korun denně bude Polsku nabíhat, dokud nepřestane těžit, anebo dokud soud o sporu definitivně nerozhodne. Podle Lehoczkého by to mohlo být příští rok v létě. „A i kdyby Polsko spor vyhrálo, sankce by platily,” vysvětluje Lehoczki. „Nebyly vyměřeny kvůli případnému nedodržování evropských pravidel, ale kvůli nerespektování příkazu soudu k zastavení těžby.“
Spor o Turów vede Praha s Varšavou už roky. Z Česka podle hydrologů a geologů odtéká kvůli dolu voda, což ale Polsko i těžaři odmítají. Důl je navíc hlučný a práší, stěžují si obyvatelé z Liberecka, které s Polskem v těchto místech sousedí. Těžba by tu přitom měla pokračovat až do roku 2044.
Ministr Brabec i náměstek Smrž odmítají konkrétní body jednání komentovat, což dlouhodobě kritizují obyvatelé z Liberecka a ekologické organizace. „Je stále předčasné to odkrývat,“ říká Smrž. Zdůrazňuje, že cílem dohody není zakazovat Polsku těžit nebo používat uhlí, ale aby těžba probíhala takovým způsobem, který neovlivní životní prostředí v Česku. „A kdyby ho negativně ovlivnila, tak chceme záruky, aby se to dál už nedělo,“ dodává Smrž.
Primátor Libereckého kraje Martin Půta (STAN) rozhodnutí soudu také přivítal, nicméně žádá, aby peníze z polských pokut dostalo Česko ve formě speciálních dotací. Zejména na zajištění náhradních zdrojů pitné vody, monitoring hluku, prašnosti a poklesu terénů, stojí v usnesení kraje.
Přidejte odpověď