„Řízení o předběžných opatřeních – Článek 279 SFEU – Životní prostředí – Těžba hnědého uhlí v povrchovém dole – Hnědouhelný důl Turów (Polsko) – Nesplnění povinností vyplývajících z usnesení – Změna okolností – Neexistence – Penále“
Ve věci C‑121/21 R,
jejímž předmětem je návrh na předběžné opatření na základě článku 279 SFEU, podaný dne 7. června 2021,
Česká republika, zastoupená M. Smolkem, J. Vláčilem a L. Dvořákovou, jako zmocněnci,
navrhovatelka,
podporovaná:
Evropskou komisí, zastoupenou K. Herrmann, jakož i M. Van Hoofem, G. Gattinarou a M. Noll-Ehlersem, jako zmocněnci,
vedlejší účastnice,
proti
Polské republice, zastoupené B. Majczynou, jako zmocněncem,
odpůrkyni,
MÍSTOPŘEDSEDKYNĚ SOUDNÍHO DVORA,
po vyslechnutí generálního advokáta P. Pikamäea,
vydává toto
Usnesení
1 Svým návrhem na předběžné opatření se Česká republika domáhá, aby Soudní dvůr uložil Polské republice povinnost uhradit do rozpočtu Evropské unie denní penále ve výši 5 milionů eur za nesplnění povinností, které pro ni vyplývají z usnesení místopředsedkyně Soudního dvora ze dne 21. května 2021, Česká republika v. Polsko (C‑121/21 R, dále jen „usnesení ze dne 21. května 2021“, EU:C:2021:420).
2 Tento návrh byl předložen v souvislosti s žalobou pro nesplnění povinnosti na základě článku 259 SFEU, kterou podala Česká republika dne 26. února 2021 a jejímž prostřednictvím se domáhá určení, že Polská republika:
– umožněním prodloužení povolení k těžbě hnědého uhlí o 6 let bez provedení posouzení vlivů na životní prostředí nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 4 odst. 1 a 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. 2012, L 26, s. 1), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/52/EU ze dne 16. dubna 2014 (Úř. věst. 2014, L 124, s. 1) (dále jen „směrnice EIA“), spolu s čl. 4 odst. 4 až 6, čl. 5 odst. 1 a 2 a články 6 až 9 této směrnice;
– umožněním vyloučení dotčené veřejnosti z řízení o vydání povolení k těžební činnosti nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 6 odst. 2 až 7, čl. 7 odst. 5, článků 8 a 9 a čl. 11 odst. 1 směrnice EIA;
– prohlášením rozhodnutí Regionálního ředitele ochrany životního prostředí ve Vratislavi (Polsko) ze dne 21. ledna 2020 o environmentálních podmínkách pro záměr spočívající v pokračování těžby hnědouhelného ložiska Turów (Polsko) do roku 2044 (dále jen „rozhodnutí EIA“) za okamžitě vykonatelné nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 11 odst. 1 směrnice EIA;
– nezahrnutím možného postupu pro případ neudělení výjimek pro dotčené vodní útvary dle čl. 4 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. 2000, L 327, s. 1; Zvl. vyd. 15/05, s. 275), do rozhodnutí EIA nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 4 odst. 1 písm. a) bodu ii) a písm. b) bodu ii) této směrnice;
– neumožněním zapojení dotčené veřejnosti a České republiky do řízení o vydání rozhodnutí ministra klimatu Polské republiky ze dne 20. března 2020 o změně povolení č. 65/94 k těžební činnosti v hnědouhelném ložisku Turów, jímž byla platnost povolení k těžbě hnědého uhlí v tomto dole prodloužena o 6 let (dále jen „povolení k těžbě hnědého uhlí do roku 2026“), nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 6 odst. 2 až 7, čl. 7 odst. 1, 2 a 5 a článku 8 směrnice EIA;
– nezveřejněním povolení k těžbě hnědého uhlí do roku 2026 a jeho neposkytnutím České republice ve srozumitelné podobě nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 9 odst. 1 a 2 směrnice EIA;
– neumožněním soudního přezkumu povolení k těžbě hnědého uhlí do roku 2026 nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 11 odst. 1 směrnice EIA;
– nezveřejněním povolení k těžbě hnědého uhlí do roku 2026 nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z článku 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/313/EHS (Úř. věst. 2003, L 41, s. 26; Zvl. vyd. 15/07, s. 375);
– neposkytnutím kompletních informací v souvislosti s řízením o vydání povolení k těžbě hnědého uhlí do roku 2026 nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají ze zásady loajální spolupráce podle čl. 4 odst. 3 SEU;
– nedostatečným zohledněním rozhodnutí EIA v povolení k těžbě hnědého uhlí do roku 2026 nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 2 odst. 1 směrnice EIA ve spojení s čl. 4 odst. 1 této směrnice, a
– nedostatečným stanovením veškerých environmentálních podmínek v povolení k těžbě hnědého uhlí do roku 2026 nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 8a odst. 1 písm. b) směrnice EIA.
3 Usnesením ze dne 21. května 2021 místopředsedkyně Soudního dvora nařídila Polské republice bezodkladně pozastavit těžbu hnědého uhlí v dole Turów až do vyhlášení rozsudku, kterým bude skončeno řízení ve věci C‑121/21.
4 Vzhledem k tomu, že Česká republika měla za to, že Polská republika nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z tohoto usnesení, podala tento návrh na předběžné opatření směřující k tomu, aby bylo Polské republice za nesplnění jejích povinností uloženo uhradit do rozpočtu Unie denní penále ve výši 5 milionů eur.
5 Ve vyjádření předloženém dne 29. června 2021 navrhla Polská republika zamítnutí tohoto návrhu. Tento členský stát mimoto navrhl, aby byla věc posouzena velkým senátem Soudního dvora a aby byla v rámci slyšení vyslechnuta ústní vyjádření účastníků řízení.
6 Samostatným podáním došlým kanceláři Soudního dvora téhož dne podala Polská republika na základě článku 163 jednacího řádu Soudního dvora návrh na zrušení usnesení ze dne 21. května 2021. Tento členský stát mimoto navrhl, aby byla tato věc posouzena velkým senátem Soudního dvora a aby byla v rámci slyšení vyslechnuta ústní vyjádření účastníků řízení.
K návrhu Polské republiky na zrušení usnesení ze dne 21. května 2021
K návrhu Polské republiky na přidělení věci velkému senátu Soudního dvora a uspořádání slyšení účastníků řízení
7 Polská republika se domnívá, že s ohledem na citlivost a mimořádný význam zájmů týkajících se životního prostředí, zdraví a života lidí, jakož i bezpečnosti, které by byly ohroženy v případě zachování předběžného opatření, jež je předmětem usnesení ze dne 21. května 2021, musí být návrh na zrušení tohoto usnesení posouzen velkým senátem Soudního dvora.
8 Dále má Polská republika za to, že složitost věci vyžaduje, aby bylo pro účely rozhodnutí o tomto návrhu nařízeno vyslechnutí účastníků řízení.
9 V tomto ohledu je třeba zaprvé připomenout, že podle čl. 161 odst. 1 jednacího řádu ve spojení s článkem 1 rozhodnutí Soudního dvora 2012/671/EU ze dne 23. října 2012 o soudních funkcích místopředsedy Soudního dvora (Úř. věst. 2012, L 300, s. 47) místopředseda Soudního dvora rozhodne o návrzích na odklad provádění či nuceného výkonu nebo na předběžná opatření sám nebo je neprodleně předá k rozhodnutí Soudnímu dvoru.
10 Podle těchto ustanovení tak má místopředseda Soudního dvora svěřenou pravomoc rozhodnout o každém návrhu na předběžné opatření nebo – má-li za to, že konkrétní okolnosti vyžadují jeho přidělení soudnímu kolegiu – předat takový návrh k rozhodnutí Soudnímu dvoru.
11 Z toho vyplývá, že je pouze na místopředsedovi Soudního dvora, aby v každém jednotlivém případě posoudil, zda návrhy na předběžná opatření, které mu byly předloženy, vyžadují předání Soudnímu dvoru za účelem přidělení soudnímu kolegiu.
12 V projednávané věci návrh Polské republiky na zrušení usnesení ze dne 21. května 2021 neodhaluje žádnou skutečnost, která by mohla vyžadovat jeho přidělení soudnímu kolegiu, takže není namístě předat tento návrh k rozhodnutí Soudnímu dvoru.
13 Zadruhé, pokud jde o návrh na vyslechnutí účastníků řízení, je třeba připomenout, že posouzení relevantnosti takového návrhu ve vztahu k předmětu sporu a nezbytnosti získat vysvětlení účastníků řízení za účelem rozhodnutí uvedeného sporu přísluší pouze soudci příslušnému pro rozhodování o předběžných opatřeních (obdobně viz usnesení ze dne 3. března 2020, Komise v. Polsko, C‑791/19 R, nezveřejněné, EU:C:2020:147, bod 9 a citovaná judikatura).
14 Vzhledem k tomu, že v projednávané věci jsou skutečnosti obsažené ve spisu dostačující k rozhodnutí, není třeba uspořádat slyšení účastníků řízení.
K věci samé
Argumentace
15 Na podporu svého návrhu Polská republika zaprvé tvrdí, že analýzy provedené za účelem splnění povinností vyplývajících z usnesení ze dne 21. května 2021 umožnily prokázat, že ukončení těžby hnědého uhlí v dole Turów nutně povede k trvalému odstavení elektrárny Turów. Podle tohoto členského státu nemůže být tato elektrárna vzhledem ke své technologické koncepci po zastavení všech jejích energetických bloků opětovně spuštěna. Polská republika kromě toho uvádí, že technologické a logistické překážky, jakož i požadavky na ochranu životního prostředí neumožňují spalovat v této elektrárně hnědé uhlí pocházející z jiných povrchových dolů. Tyto okolnosti nebyly podle Polské republiky v usnesení ze dne 21. května 2021 zohledněny.
16 Zadruhé Polská republika poukazuje na to, že přerušení těžby hnědého uhlí v dole Turów může způsobit rizika pro životní prostředí a bezpečnost, jako jsou poklesy terénu, jež mohou mít za následek zničení drenážního systému nebo poškození tohoto systému či protifiltrační stěny.
17 Zatřetí má Polská republika za to, že v těžbě hnědého uhlí je nutné pokračovat kvůli zajištění dolu Turów. Tvrdí, že nebude-li v těžbě pokračováno, nebude možné zaručit stabilitu svahů a pozemků vůči nepříznivým dopadům způsobeným prosakováním dešťové a podzemní vody.
18 Začtvrté Polská republika tvrdí, že pozastavení těžby hnědého uhlí v dole Turów neumožňuje zabránit poklesu hladiny podzemních vod na českém území. Podle tohoto členského státu nemůže přerušení této činnosti po dobu hlavního řízení přispět ke zlepšení zásobování území České republiky vodou.
19 Zapáté Polská republika tvrdí, že přerušení uvedené činnosti může rovněž vyvolat skutečné riziko pro bezpečnost polské a evropské elektroenergetické soustavy. Porucha, ke které došlo dne 17. května 2021 v elektrárně Rogowiec (Polsko), ukázala, že by přerušení těžby vyvolalo zvýšené riziko pro bezpečnost polské elektrické sítě.
20 A konečně zašesté Polská republika v podstatě tvrdí, že pozastavení těžby hnědého uhlí v dole Turów může způsobit přerušení distribuce vytápění a pitné vody na územích obcí Bohatyně (Polsko) a Zhořelec (Polsko), což by ohrozilo zdraví obyvatel těchto území.
Posouzení
21 Úvodem je třeba připomenout, že podle čl. 162 odst. 1 jednacího řádu nelze usnesení o předběžných opatřeních napadnout opravným prostředkem
22 Naproti tomu podle článku 163 tohoto jednacího řádu může být usnesení o předběžném opatření na návrh účastníka řízení v důsledku změny okolností kdykoli změněno nebo zrušeno. Pojem „změna okolností“ se vztahuje zejména na vznik jakékoliv skutkové nebo právní okolnosti, která je způsobilá zpochybnit posouzení soudce příslušného pro rozhodování o předběžných opatřeních, pokud jde o podmínky, kterým podléhá nařízení odkladu provádění či nuceného výkonu nebo nařízení předběžného opatření.
23 Je tedy třeba posoudit, zda skutečnosti uváděné Polskou republikou na podporu jejího návrhu podaného na základě článku 163 jednacího řádu představují „změnu okolností“ ve smyslu tohoto článku.
24 V tomto ohledu je třeba zaprvé konstatovat, že argumenty Polské republiky uvedené v bodech 15 až 19 tohoto usnesení představují v podstatě pouze opakování nebo rozvinutí argumentů uplatněných tímto členským státem v jeho písemném vyjádření k návrhu na předběžné opatření podanému Českou republikou dne 26. února 2021. Takové argumenty tedy nemohou představovat „změnu okolností“ ve smyslu článku 163 jednacího řádu, a musí být proto odmítnuty.
25 Pokud jde zadruhé o argumenty Polské republiky uvedené v bodě 20 tohoto usnesení, stačí konstatovat, že tento členský stát dostatečně neprokázal, že bude-li pozastavena těžba hnědého uhlí v dole Turów, reálně hrozí, že budou přerušeny dodávky tepla a pitné vody na územích obcí Bohatyně a Zhořelec. Ani taková tvrzení proto nelze považovat za „změnu okolností“ ve smyslu tohoto článku 163, která by mohla zpochybnit závěry obsažené v usnesení ze dne 21. května 2021.
26 Za těchto podmínek je třeba návrh Polské republiky na zrušení usnesení ze dne 21. května 2021 zamítnout.
K návrhu České republiky na uložení penále
K návrhu Polské republiky na přidělení věci velkému senátu Soudního dvora a uspořádání slyšení účastníků řízení
27 Polská republika se domnívá, že s ohledem na předběžná opatření nařízená usnesením ze dne 21. května 2021 musí být návrh České republiky na uložení penále posouzen velkým senátem Soudního dvora. Kromě toho Polská republika tvrdí, že rozhodnutí uložit členskému státu penále by nemělo být přijato samosoudcem.
28 Dále má Polská republika za to, že složitost věci vyžaduje, aby bylo pro účely rozhodnutí o tomto návrhu nařízeno vyslechnutí účastníků řízení.
29 V tomto ohledu je třeba připomenout, že místopředseda Soudního dvora může předat věc k rozhodnutí Soudnímu dvoru, aby ji přidělil soudnímu kolegiu, jak vyplývá z bodů 9 až 13 tohoto usnesení.
30 Vzhledem k tomu, že v projednávané věci návrh na uložení penále podaný Českou republikou neobsahuje žádnou skutečnost, která by mohla vyžadovat jeho přidělení soudnímu kolegiu, není namístě předat jej k rozhodnutí Soudnímu dvoru.
31 Kromě toho, jak vyplývá z bodu 13 tohoto usnesení, může soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních nařídit vyslechnutí účastníků řízení, má-li za to, že je to nezbytné pro rozhodnutí o návrhu, který mu byl předložen.
32 Vzhledem k tomu, že v projednávané věci jsou skutečnosti obsažené ve spisu dostačující k rozhodnutí, není třeba uspořádat slyšení účastníků řízení.
K přípustnosti
33 Polská republika v podstatě tvrdí, že návrh na uložení penále podaný Českou republikou je nepřípustný, neboť v rámci řízení o předběžném opatření může návrh na uložení penále členskému státu podat pouze Komise jakožto strážkyně Smluv.
34 V tomto ohledu je třeba připomenout, že rámci systému procesních prostředků zavedeného Smlouvou může účastník řízení navrhnout nejen odklad provádění nebo vykonatelnosti aktu napadeného ve věci samé, jak stanoví článek 278 SFEU, ale i s odkazem na článek 279 SFEU požadovat nařízení předběžných opatření. Podle posledně uvedeného ustanovení může soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních zejména prozatímně uložit druhému účastníkovi řízení vhodné příkazy (usnesení ze dne 20. listopadu 2017, Komise v. Polsko, C‑441/17 R, EU:C:2017:877, bod 96).
35 Článek 279 SFEU tudíž Soudnímu dvoru přiznává pravomoc nařídit jakékoli předběžné opatření, které považuje za nezbytné k zajištění plné účinnosti rozhodnutí, jímž se skončí řízení (usnesení ze dne 20. listopadu 2017, Komise v. Polsko, C‑441/17 R, EU:C:2017:877, bod 97)
36 Konkrétně musí být soudce příslušný pro rozhodování o předběžných opatřeních s to zajistit účinnost příkazu určeného jednomu z účastníků řízení podle článku 279 SFEU, a to přijetím jakéhokoli opatření určeného k zajištění toho, aby tento účastník řízení splnil povinnosti vyplývající z usnesení o předběžném opatření. Takové opatření může spočívat mimo jiné v tom, že pro případ, že by dotyčný účastník řízení daný příkaz nesplnil, stanoví uložení penále (usnesení ze dne 20. listopadu 2017, Komise v. Polsko, C‑441/17 R, EU:C:2017:877, bod 100).
37 Z výše uvedeného vyplývá, že se členský stát může dovolávat článku 279 SFEU za účelem nařízení takových předběžných opatření, jako je uložení penále, vůči účastníkovi řízení v případě, že neplní příkaz daný mu na základě tohoto ustanovení.
38 Za těchto podmínek je návrh České republiky na uložení penále Polské republice přípustný.
K věci samé
Argumentace
39 Česká republika navrhuje, aby byla Polské republice uložena povinnost uhradit denní penále ve výši 5 milionů eur a aby tato částka byla uhrazena do rozpočtu Unie.
40 Česká republika připomíná, že usnesením ze dne 21. května 2021 místopředsedkyně Soudního dvora nařídila Polské republice bezodkladně pozastavit těžbu hnědého uhlí v dole Turów až do vyhlášení rozsudku, kterým bude skončeno řízení ve věci samé.
41 Podle České republiky lze tuto povinnost splnit v zásadě obratem, nejpozději v řádu dní. Má rovněž za to, že se Polská republika nemůže dovolávat žádného legitimního důvodu k odůvodnění, proč uvedená povinnost nebyla splněna ani sedmý den po oznámení usnesení ze dne 21. května 2021. Česká republika uvádí, že již dne 21. května 2021 vydala společnost provozující důl Turów prohlášení, ve kterém konstatovala, že těžba nebude pozastavena. Prohlášení v tomto smyslu učinil i předseda vlády Polské republiky. Kromě toho záběry ze dne 30. května 2021 i měření hluku provedené 31. května a 1. června 2021 ukazují, že těžba hnědého uhlí v dole Turów stále probíhá.
42 V této souvislosti Česká republika zaprvé připomíná, že usnesení ze dne 21. května 2021 ukládá Polské republice výhradně pozastavení těžby hnědého uhlí v dole Turów. Polská republika tudíž může nadále provádět činnosti, které jsou potřebné k údržbě dolu či jeho vybavení. Zadruhé Česká republika zdůrazňuje, že není prokázáno, že by okamžité pozastavení těžby hnědého uhlí v dole Turów vedlo zároveň k okamžitému pozastavení činnosti elektrárny, kterou tento důl zásobuje. Každopádně platí, že Polská republika má možnost nařídit jiným elektrárnám na svém území, aby zvýšily produkci elektrické energie, a možnost využít přeshraničního obchodu s elektrickou energií. Konečně zatřetí, podle České republiky nemůže Polská republika platně namítat, že ke splnění povinností vyplývajících z usnesení ze dne 21. května 2021 je zapotřebí více času, když plnění těchto povinností a priori odmítá a neučinila žádné kroky směřující k jejich plnění.
43 Za těchto podmínek má Česká republika za to, že uložení penále v náležité výši umožňuje zajistit, že Polská republika splní povinnosti vyplývající z usnesení ze dne 21. května 2021.
44 Česká republika uvádí, že Polská republika záměrně neplní žádnou z povinností, které pro ni vyplývají z usnesení ze dne 21. května 2021, a to ani částečně. Česká republika odhaduje, že finanční náklady způsobené pozastavením těžby v dole Turów budou činit přibližně 3 miliardy eur. Pokud by pozastavení této činnosti na základě usnesení ze dne 21. května 2021 trvalo například celý rok, činily by denní finanční náklady tohoto pozastavení zhruba 8,2 milionu eur. Česká republika je proto toho názoru, že je účelné uložit Polské republice penále ve výši 5 milionů eur denně, které má být uhrazeno do rozpočtu Unie.
45 Polská republika zaprvé uvádí, že po vyhlášení usnesení ze dne 21. května 2021 přijala několik opatření k určení objektivních podmínek, za kterých je možné splnit povinnosti z něj vyplývající. Z konzultací a studií provedených za účelem splnění povinností vyplývajících z uvedeného usnesení podle ní vyplývá, že náhlé zastavení těžby hnědého uhlí v dole Turów by vyvolalo riziko pro život a zdraví lidí, jakož i pro veřejnou bezpečnost a životní prostředí.
46 Zadruhé Polská republika v podstatě uvádí, že výše penále navrhovaného Českou republikou, a sice 5 milionů eur denně, je zjevně nepřiměřená okolnostem projednávané věci a není v souladu s judikaturou Soudního dvora v této oblasti. Polská republika dále tvrdí, že návrh takové částky představuje zneužití práva ze strany České republiky.
Posouzení
47 Je třeba připomenout, že usnesením ze dne 21. května 2021 místopředsedkyně Soudního dvora nařídila Polské republice bezodkladně pozastavit těžbu hnědého uhlí v dole Turów až do vyhlášení rozsudku, kterým bude skončeno řízení ve věci C‑121/21.
48 Z písemností ve spise přitom jednoznačně vyplývá, že Polská republika toto usnesení nesplnila.
49 Za těchto podmínek se tedy jeví jako nezbytné zvýšit účinnost předběžných opatření nařízených usnesením ze dne 21. května 2021 tím, že bude Polské republice uloženo penále, které by tento členský stát odradilo od toho, aby oddaloval uvedení svého jednání do souladu s tímto usnesením.
50 Pokud jde o výši tohoto penále, je třeba uvést, že návrhy předložené Českou republikou nemohou vázat soudce příslušného pro rozhodování o předběžných opatřeních, jenž má možnost stanovit uložené penále ve výši a formě, které považuje za vhodné, aby přiměly Polskou republiku k ukončení neplnění povinností, které pro ni vyplývají z usnesení ze dne 21. května 2021, přičemž stanovené penále musí odpovídat okolnostem a být přiměřené zjištěnému nesplnění povinnosti a platební schopnosti tohoto členského státu [obdobně viz rozsudek ze dne 12. listopadu 2020, Komise v. Belgie (Příjmy z nemovitostí v zahraničí), C‑842/19, nezveřejněný, EU:C:2020:915, body 63 a 64, jakož i citovaná judikatura].
51 S ohledem na okolnosti projednávané věci, a zejména vzhledem k tomu, že se usnesení ze dne 21. května 2021 týká předběžných opatření, jejichž dodržení je nezbytné k zabránění vážné a nenapravitelné újmě na životním prostředí a lidském zdraví, je třeba Polské republice uložit povinnost zaplatit Komisi penále ve výši 500 000 eur za každý den ode dne oznámení tohoto usnesení Polské republice do doby, kdy tento členský stát splní povinnosti vyplývající z usnesení ze dne 21. května 2021.
Z těchto důvodů místopředsedkyně Soudního dvora rozhodla takto:
1) Návrh na zrušení usnesení místopředsedkyně Soudního dvora ze dne 21. května 2021, Česká republika v. Polsko (C‑121/21 R, EU:C:2021:420), se zamítá.
2) Polské republice se ukládá, aby Evropské komisi zaplatila penále ve výši 500 000 eur za každý den ode dne oznámení tohoto usnesení Polské republice do doby, kdy tento členský stát splní povinnosti vyplývající z usnesení místopředsedkyně Soudního dvora ze dne 21. května 2021, Česká republika v. Polsko (C‑121/21 R, EU:C:2021:420).
3) O nákladech řízení bude rozhodnuto později.
Podpisy.
ODKAZY:
Přidejte odpověď